Telefon
602 541 646
V České republice žije přes 150 druhů denních motýlů. Pokud je chcete spatřit všechny, dá to hodně práce a cestování. Anebo si můžete námahu zkrátit na polovinu návštěvou jediného místa – jihomoravského městečka Ždánice. Najdete tu totiž pravý Motýlí ráj.
Není u nás mnoho míst, kde žije pohromadě celá polovina druhů našich denních motýlů. V blízkosti města Ždánice díky vhodným přírodním podmínkám a různorodému hospodaření našich předků vznikly přírodovědně nesmírně cenné plochy, kde si tento zážitek můžete vyzkoušet na vlastní oči.
Celou mapu najdete zde.
Označení Motýlí ráj se vžilo pro tři údolí – Šraňky, Habrůvky a údolí Trkmanky, která navazují na severní okraj města Ždánice. Území takto pojmenovali naši přátelé z Velké Británie. Dobrovolníci podpoření organizací European Conservation Action Network byli první, kdo se pustili do záchrany tohoto jedinečného území s bohatě květnatými loukami a velmi pestrou krajinnou mozaikou. V letech 2008 až 2010 každoročně přijížděli během léta a pracovali na bývalých obecních pastvinách ve Šraňkách. Ty zůstaly od 80. let minulého století ladem a pomalu ale jistě zarůstaly náletovým křovím a invazním stromem trnovníkem akátem. Pro britské dobrovolníky, kteří z domova znají pouhých padesát druhů denních motýlů, byla rozmanitost přírody na okraji Ždánic neskutečná. Při natáčení televizní reportáže o dobrovolnické práci zakončila britská kolegyně Catherine – v civilním životě policistka – nadšeně rozhovor památnou větou: „This is the Butterfly paradise!“ A tak vznikl název Motýlí ráj.
Odborníci znali toto území od roku 2006, kdy si docent Martin Konvička z Entomologického ústavu Akademie věd České republiky spolu s doktorem Jiřím Benešem všimli výslunných svahů táhlých údolí, která vycházejí z města a volnou krajinou plynule navazují na okraj Ždánického lesa. Jedná se o dříve tak typický prvek jihovýchodní Moravy, kde za humny domů začínal velmi různorodý způsob využívání zemědělské krajiny od sadů, vinic, políček, ale také úhorů, polních cest a remízků. Díky této pestrosti hospodaření se tu vyvinulo velké množství rozličných stanovišť a na ně bývalo navázáno široké spektrum druhů rostlin i živočichů. Pro zkušené entomology naznačoval celkový charakter strání porostlých loukami, keři a stromy slibnou lokalitu a již první návštěvy zde odhalily překvapivý počet druhů denních motýlů a jejich silné populace. V současné době je na území popsán výskyt 84 druhů denních motýlů, mezi kterými nechybí otakárci, bělásci, žluťásci, ostruháčci, modrásci, ohniváčci, batolci, babočky, perleťovci, hnědásci, okáči, soumračníci a vřetenušky. Obdivovat krásu přítomných druhů můžete v galerii našich motýlů.
K pozorování motýlů je nejpříhodnější období začátek léta. Nejpočetnější skupinou jsou modráskovití, mezi kterými je řada ohrožených druhů jako např. modrásek tolicový, ostruháček kapinicový, modrásek kozincový a modrásek hořcový Rebelův. Dalším ohroženým druhem je perleťovec prostřední, jehož housenky se vyvíjejí na osluněných violkách. Ohrožený hnědásek černýšový má na Ždánicku jednu ze svých největších populací ve střední Evropě. Z okáčů stojí za zmínku ohrožený okáč ovsový nebo velký okáč voňavkový. Mezi další chráněné druhy patří otakárek ovocný, batolec duhový a batolec červený. Znalec naší přírody ocení i méně nápadné či významné druhy, ale důležité je uvědomit si, že motýli tu žijí ve volné přírodě, jejich výskyt je tedy dán aktuálními podmínkami prostředí. Nečekejte proto houfy velkých pestrobarevných motýlů poletujících kolem vaší hlavy – Motýlí ráj není uzavřeným pavilonem s umělým odchovem tropických motýlů, je to kousek naší zachovalé půvabné přírody.
Od jara do podzimu zde najdeme ale také mnoho dalších perel naší přírody, stačí mít při procházce trochu štěstí a být pozorný. Vedle motýlů tu žijí dravé kudlanky nábožné či největší brouk roháč obecný. Také tu můžete uvidět či uslyšet mnoho ptáků, jako strnada lučního, krutihlava obecného či pěnici vlašskou. I flóra tu hýří barvami a tvary, nechybí krásné orchideje vstavač vojenský, pětiprstka žežulník, okrotice bílá a stále častěji se vyskytuje dříve velmi vzácný tořič včelonosný. Rostou tu také silně ohrožený hořec křižatý a hořec brvitý, růžově kvete jehlice trnitá či zeměžluč okolíkatá, smetanově bílé květy má kamejka lékařská.
A jak to, že najdeme tolik přírodních krás na tak malém území? Toto prostředí má stepní až lesostepní charakter a představuje skutečnou pokladnici naší přírody. Jedná se takzvanou kulturní krajinu, tedy krajinu, která je od nepaměti ovlivněná lidskou činností. Zásadní roli v zachování přírodního bohatství hrál člověk, který svou pravidelnou, ale šetrnou hospodářskou činností umožnil přežít celé řadě druhů rostlin a živočichů, zejména hmyzu. Díky vhodným podmínkám prostředí a rozmanitému hospodaření se zde vytvořila velice pestrá mozaika biotopů. A díky šťastným okolnostem přežila tato údolí bez úhony jak období scelování pozemků a ničení české zemědělské krajiny v padesátých letech, tak i bezmála dvacet let trvající ponechání většiny ploch ladem po roce 1989. Otevřenou krajinu mezi okrajem města a Ždánickým lesem proto dodnes tvoří bývalé obecní pastviny, staré sady, terasy s úhory, drobná políčka a vinice, vše je propojeno zarůstajícími polními cestami. Takto pestré prostředí umožňuje výskyt velkého počtu druhů bylin a trav. Na tyto jsou vázáni motýli, kteří bezpodmínečně ke svému životu potřebují svoje živné rostliny – rostliny, na které kladou vajíčka a na kterých se krmí jak housenky, tak dospělí motýli. A když namícháte různorodé a šetrné hospodaření v minulých staletích, k tomu přidáte velké množství slunečního svitu, vhodné geologické podloží a malý úhrn dešťových srážek, vyjde z toho jedinečný koktejl, který je základem Motýlího ráje.